Guatemalský Tikal nabízí autentičtější ruiny než mexické Chichen Itza

Tikal býval epickým mayským městem, ze kterého dnes zbylo obrovské archeologické naleziště. Netěší se sice takové slávě jako ruiny Chichen Itza v Mexiku, já ale Chichen Itza navštívil a vlastně jsem byl zvláštním způsobem zklamaný. Snad ani nevadilo, že tu byly davy lidí, což jistě na zážitku nepřidá, jako spíš to (a uvědomuju si, že to může znít nepatřičně), že to místo bylo zrestaurováno až příliš dokonale. Ruiny Chichen Itza skoro zářily novotou!



Z určitého úhlu pohledu je pro lidskou civilizaci samozřejmě skvělé, že si tímto způsobem může uchovat historickou paměť a respekt k minulosti. Chichen Itza díky tomu může vydržet dalších tisíc let a zbývá jen doufat, že v této budoucnosti budou nějací lidé, kteří si při pohledu na kamenný majestát řeknou „Wow! Jak to zvládli před těmi 2000 lety vůbec postavit?“ To možná ale nebude příběh Tikalu.


Tikal se rozpadá. Jeden nebo dva chrámy se dočkaly uchování, zbytek je dílo v neustálém procesu. A přesto jsem si tu zamiloval právě ten pocit stáří a dávného věku, kdy nemůžete uhnout pohledem před faktem, že i toto velkolepé místo je pomíjivé. Představte si, že by město, ve kterém žijete, opustili všichni jeho obyvatelé na dlouhých 800 let.


Dovedete si představit úroveň rozkladu po tak dlouhé době? Vše, co dřív, plnilo nějakou funkci, by leželo zničené a beze smyslu a my bychom mohli jen doufat, že nadvládu nad veškerou bývalou slávou převezme příroda.



Přesně to se stalo v Tikalu. Pozůstatky civilizace ukryté hluboko uvnitř téměř nedotčené džungle. Tikal není jako Macchu Pichu, nedozvíte se tu jako první informaci, kdo ho objevil. Každý – a tím myslím místní lidi a zejména potomky Mayů – věděl, že Tikal existuje. Nikdy se však nedostal na radar mezinárodních návštěvníků, zčásti proto, že nebyl historicky tak zajímavý ani tak rozsáhlý jako některé jiné ruiny. Hlavním důvodem však je to, že je nepřístupný. Tikal se nachází na východě Guatemaly, poblíž hranic s Belize. Pro klasické turisty tu toho moc není.


Mnoho chrámů v Tikalu zůstávalo dlouho skryto, ale postupem času se archeologům podařilo některé z nich vykopat. Chrámy, které vidíte, když dnes procházíte nalezištěm, byly až donedávna pod zemí.


Měl jsem příležitost projít se po chrámu – doslova – který byl skoro celý pohřbený pod zemí. Z pod trávy vykukovaly schody, ale všechno ostatní bylo uvnitř matky země pode mnou.



V Tikalu vámi občas projede poznání toho, co to znamená být opravdovým průzkumníkem. Procházíte se tímto magickým místem a vibrujete napětím z myšlenky, copak asi objevíte.


Pokud se vám někdy naskytne příležitost navštívit Tikal, zde je má nejdůležitější rada: než se vydáte do parku, stravte noc v rezervaci, která stojí hned vedle vchodu do parku. Většina lidí navštíví Tikal na jednodenním výletu, kam vyrazí z nejbližšího města Flores. Je to pěkné městečko, kde najdete několik hotelů, a po celý den z něj jezdí mnoho autobusů do Tikalu a zpět. Asi hodina jízdy.


Ale přímo v Tikalu, vedle archeologického naleziště a jeho vchodu (mimochodem, ke vstupu potřebujete povolení), existuje řada malých sympatických hotýlků. Jsou to pěkné hotely už jen proto, že jsou v džungli.



Pamatuji si, že odpoledne ještě před návštěvou parku jsem plaval v hotelovém bazénu, kolem mě visely houpající se opice a nade mnou posedával papoušek šarlatový – příroda tu je opravdu úchvatná.


Druhý den jsme se spolu s mým průvodcem vypravili do parku ještě před tím, než se otevřel veřejnosti. Oficiálně se otevírá při východu slunce, my tu však byli v pět hodin ráno, kdy ještě byla naprostá tma. V celém areálu mohlo být možná třicet dalších lidí, rozhodně ne víc.


Třicet lidí je na tak obrovské místo opravdu málo a já si připadal, jako bych mezi přibližně deseti mohutnými chrámy a dalšími tajemnými zákoutími byl zcela sám.

Dozvěděl jsem se o historii Tikalu. Na jeden chrám jsme vylezli proto, abychom z něj sledovali východ slunce nad džunglí. Na další chrám jsme se vypravili, abychom si prohlédli přesné místo, kde se natáčel jeden z dílů Hvězdných válek (Tikal je ve filmu základnou rebelů). Tři nebo čtyři hodiny jsme zkoumali celé naleziště za příjemně chladivého ranního počasí.



Teprve při odchodu jsem si začal všímat spousty dalších lidí. Když jsem vyšel ven, před vchodem stála fronta, podle mého průvodce tak na hodinu, protože všechny autobusy přijíždějí z Flores současně. Za tu dobu se já už budu zpátky v hotelu chladit u bazénu před nadcházejícím žárem dne. V poledne je v guatemalské džungli těžké horko a dusno, takže jsem před sluncem dal přednost odpočinku a pořádnému obědu.


Ve čtyři odpoledne mě znovu vyzvedl průvodce. Lidé, kteří do Tikalu přijeli na jednodenní návštěvu, se už vrátili do Flores. Lezli jsme po dalších chrámech. Prohlédli jsme si další ruiny. Pár opic jsme stopovali až na dosud nepoznané místo. Nejhlouběji mě zasáhlo chození po chrámech, které byly dosud pod zemí, ale nejen díky nim jsem se cítil jako pravý průzkumník, který na toto místo náhodou narazil kdysi před 500 lety. Zcela opačný zážitek v porovnání s tím, jaký jsem měl v Chichen Itza.



Pak jsem se vrátil do hotelu, kde jsem strávil i druhou noc. Následující ráno jsme se při východu slunce znovu vypravili na ruiny. Nehledali jsme nová místa, brouzdali jsme po podobných ruinách jako při prvních dvou návštěvách. Přesto to stálo za to! Jen tak být mezi divokou přírodou a starobylými chrámy, mezi příběhy a tajemstvími, které toto místo pečlivě ukrývá.


Tikal je tak rozlehlý, že na něj potřebujete dvě návštěvy. Cítil jsem velkou vděčnost za to, že jsem se tam mohl podívat hned třikrát, že jsem mohl mít přímý vhled do mayského světa a že jsem ho mohl projít a prozkoumat ve svém vlastním čase.

Věřím, že Guatemala se brzy stane trendy destinací. Vždyť nabízí tolik přitažlivých míst a možností. Tikal je kulturním spojením s minulostí Guatemaly a mayského světa.


Je přirozené toužit navštívit „sedm divů světa“ a podívat se na slavná místa, o kterých tak často slýcháváme, ať už je to Macchu Pichu, Taj Mahal nebo Chichen Itza. A přesto jen v místech jako Tikal můžeme dosud zažít vzrušení cestovatele a průzkumníka, který se pouští do neznáma.